Přemysl Herclík
Z diplomové práce Eduarda Šístka (vypracována v r. 1975), pozdějšího houslaře HAMU.
Narodil se v Mladé Boleslavi 3.července 1928. Dětství prožil ve svém rodišti, a po ukončení obecné školy vstoupil na reálné gymnasium. Po maturitě se vyučil houslařskému řemeslu u svého otce J.B.Herclíka. Zkoušky z tohoto oboru složil v Hradci Králové u mistra houslaře Karla Pilaře. Dne 3.5.1947 mu skončila výuční doba. Otec ho pak poslal k mistru Otakaru Špidlenovi jako houslařského pomocníka. U Otakara Špidlena Přemysl Herclík pracoval 13 měsíců, jak o tom svědčí vysvědčení na odchodnou, které je přiloženo v příloze. Zbývající léta do nastoupení vojenské povinnosti strávil v dílně svého otce. Vojenskou službu nastoupil dne 1.10.1950. Vojenský výcvik prodělal u letců. Bylo to jedno z jeho tajných přání, neboť byl již jako student členem Svazarmu a měl zkoušky k řízení letadel. Mimoto jsou jeho velkým koníčkem všechny motory. Po výcviku byl přidělen k Ústřední vojenské hudbě v Praze jako houslař. Zde ještě hrál na housle a violu ve vojenském orchestru.
Po vojně se vrátil domů. V Mladé Boleslavi byl přidělen pracovním referátem ONV do závodu AZNP jako frézař. Zde vstoupil záhy do útvarové skupiny ČSM, a věnoval se závodní cyklistice. Jeho přítelem se kterým trenoval cyklistiku, byl František Šťastný. Velmi rád lyžoval. Doma ve volném čase vyráběl housle. V roce 1953 se oženil s Helenou roz. Prunerovou, dcerou ředitele kůru v Lysé nad Labem. Jeho žena je nejen dobrá klavíristka, ale též velice šikovná řemeslnice. Pomáhá svému manželovi v jeho práci a počíná si znamenitě.
V roce 1954 se zúčastnil celostátní tónové soutěže, kde se umístil z 85 soutěžících na šestém místě. Bylo mu uděleno od ministra kultury ČSR čestné uznání.
Po dvou letech práce v AZNP byl na doporučení ministerstva kultury ze závodu uvolněn, a od roku 1955 pracoval již s otcem ve společné dílně jako houslař. Do kruhu houslařů byl přijat v roce 1959.
Podobně jako otec, také Přemysl chodil hrát do Mladoboleslavské filharmonie, kde hrával kontrabas a violu. Na housle se učil hrát v hudební škole v Mladé Boleslavi u ředitele Hofmanna. Zde v Československu zatím za svůj život vyrobil 92 houslí. Z toho je 13 nástrojů vykládaných ebenem a slonovou kostí. Dále pak 6 viol, z toho jedna vykládaná ebenem a slonovou kosti a dvě violoncella. Na žádost ministerstva kultury odchází v listopadu roku 1972 do švédského Göteborgu a ujímá se místa dílovedoucího v mistrovské dílně u pana mistra Waidela, majitele velkých dílen a obchodního domu. Zde provádí opravy unikátních nástrojů a též zhotovuje své nové nástroje. Do roku 1975 zde zhotovil 16 houslí, z toho troje vykládané ebenem a slonovou kostí, 3 violy - jedna vykládaná ebenem a slonovou kostí a 1 violoncello.
Jeho práce je velice pečlivá, materiál vysoce kvalitní, na jehož výběru si dal zvláště záležet. Používá na rozdíl od svého otce, který používá laky světlejší barvy, laky barvy tmavší, zvláště převažuje barva rudá. Tak jako jeho otec, používá laky liho-olejové. Vykládání, které vyrábí podle J.Guarneriho, je ebenové se slonovou kostí. Tuto práci často provádí jeho manželka, která je s ním společně ve Švédsku, kde mu ulehčuje jeho práci.