Vynikající koncert Václava Hořáka

Kdo zavítal ve středu 14.června večer do Sboru českých bratří, byl svědkem mimořádného koncertního recitálu kontrabasisty Václava Hořáka.

V úvodu svého vystoupení zvolil na rozehrání jednu ze slavných skladeb Maxe Brucha - desetiminutové Kol Nidrei. Původně violoncellové melancholické Adagio podle hebrejských melodií zde zaznělo v úpravě pro kontrabas a klavír. Skladba nabídla sólistovi skvělou příležitost, jak kontrabas rozezpívat.

Následovala Sonáta pro kontrabas a klavír českého kontrabasisty, pedagoga a skladatele Františka Hertla z roku 1946. Tato rozsáhlá skladba se v současnosti těší rostoucí popularitě a jedná se o jedno z jeho hráčsky i posluchačsky nejvděčnějších děl. Je považována za velice náročnou jak po stránce technické, tak výrazové, kterou však Václav Hořák zvládl bez známek jakéhokoliv enormního úsilí.

Obě skladby byly s klavírním doprovodem Miroslavy Hořákové. Sólistu doprovázela velmi spolehlivě a citlivě. Bylo znát, že jsou spolu dokonale sehraní. Jak by také ne, když paní Hořáková je Václavovou maminkou.

Před přestávkou zařadil virtuózní kus pro kontrabas sólo - "Motivy" současného bulharského skladatele Emila Tabakova. Byla to pětiminutová smršť hudby plná obtížných prvků jako jsou glisanda, dvojhmaty, flažolety, rychlé pasáže, akordické rozklady. Neuvěřitelný, brilantní výkon.

Po přestávce Václav Hořák zařadil krásný kontrabasový koncert fis moll od Sergeje Kusevického. Doprovodu se zhostil komorní smyčcový orchestr mladoboleslavské ZUŠky Archi giocosi (Hravé smyčce), vytvořený před rokem ze starších žáků a absolventů smyčcového oddělení. Skladbu nacvičili pod vedením pedagožek Evy Pinkasové a Marie Švejdové, které v orchestru zasedly jako vedoucí jednotlivých skupin spolu ještě s další učitelkou houslí Dianou Novákovou. Koncert provedli bez dirigenta pouze s gesty koncertní mistryně Marie Švejdové přímo od pultu. Bylo to velmi působivé a dojemné. Orchestr nevystoupil jako předskokan účinkujícího umělce, ale stal se součástí celého jeho profesionálního výkonu. Nepřehlédnutelný v orchestru byl i kontrabasista Ivan Skopec, bývalý student a absolvent ZUŠ Ml.Boleslav, který jde těsně ve šlépějích Václava Hořáka a studuje na Konzervatoři Praha u stejného profesora.

Jenom posluchači s absolutním sluchem poznali, že sólista měl u svého nástroje přeladěné struny o dva půltóny výše (používá se pro sólové hraní), což mu dává jasnější a brilantnější zvuk. A váhání se zaslouženým potleskem bylo způsobeno tím, že první dvě věty koncertu byly spojeny tzv. attacca, tedy bez oddělující pauzy (mohlo to být uvedeno v tištěném programu).

Jako přídavek umělec zvolil árii pro soprán, kontrabas a klavír "Une bouche aimée" od Giovanni Bottessiniho. Sólový pěvecký part přednesla operní pěvkyně Nikola Uramová.

Byla to krásná tečka za mimořádným, velmi slušně navštíveným koncertem.

Jaroslav Kurzveil, člen Spolku přátel umění Mladá Boleslav

Foto: Zdeněk Kolín