Malá úvaha k výročí 70 let KPH

Proč chodit na koncerty klasické hudby?

První koncert Kruhu přátel hudby dozněl v Mladé Boleslavi právě před sedmdesáti lety. Píše se rok 1955 – Bohuslav Martinů tvoří svá závěrečná vrcholná díla, Českou filharmonii diriguje Karel Ančerl, začíná vysílat Československá televize. Nadšenci mají doma gramofon s několika vzácnými deskami klasické hudby. Občas vysílá klasiku i rozhlas. Bližší informace o skladatelích a jejich díle je možno najít v odborných publikacích. Popularizační literatura se teprve rodí.

V mladoboleslavské hudební škole zakládá mladý pan ředitel Feřt s dalšími nadšenci cyklus koncertů, který nabídne 10x do roka ty nejlepší umělce nejen z naší vlasti, ale i ze zahraničí. Samozřejmě se zapojují i skvělí Boleslaváci. Každý koncert začíná jeho zasvěceným průvodním slovem, které návštěvníky seznámí s často dříve neslyšenou hudbou. Koncerty jsou pořádány v městském divadle, sál je zcela zaplněn, akustice pomáhá kulisa zámeckého salónu. Mladá Boleslav se stává jedním z českých hudebních center.

Uplyne 70 let - díky mnoha následovníkům se pořádání koncertů stále daří, ale situace se postupně mění.

Píše se rok 2025 - poznávací a vzdělávací poslání koncertů už nemá tak zásadní význam. Každý může najít záznamy všeho, co kdy bylo natočeno. Dokonalé nahrávky v různých interpretacích, živé záznamy koncertů. Kvalita je všude na světě skvělá - interpreti se navzájem učí právě pomocí nahrávek, cestují za nejlepšími profesory a vyhlášenými soutěžemi. Skladby jsou podrobně rozebrány, to vše je po ruce na internetu. Skladatelské řemeslo začíná ovládat umělá inteligence.

Proč tedy chodit na koncerty?

Především je to cesta za bezprostředním živým uměním. Návštěva koncertu nám dává šanci se na hudbu naladit a společný poslech zesiluje zážitek z vnímání hudby. Soustředění nám umožní hudbu do hloubky prožít. Spolu s interprety tak tvoříme na chvíli jeden celek. Vězte, že bez publika by byl jejich výkon jiný. Za týden budou v dalším městě hrát stejné skladby jinak - právě zásluhou atmosféry, kterou posluchači vytvoří.

Snad nejvíce se našeho nitra může dotknout komorní hudba, kam skladatelé často ukrývají své nejskrytější pocity a touhy. Kruhy přátel hudby po celé republice jsou realizovány v duchu zásad Nadace Českého hudebního fondu vzniklých přímo pro podporu komorní hudby. Právě proběhlý koncert Klavírního kvarteta Josefa Suka je toho důkazem - nádherná hudba prožitá umělci na pódiu i posluchači v hledišti.

Po koncertě můžeme s přáteli ihned sdílet a porovnat vlastní dojmy. Společná návštěva koncertu učitele ZUŠ a jeho žáků je báječnou inspirací pro další společnou cestu. Čím déle děti učím, tím více si uvědomuji, že je skrze hru na nástroj či v orchestru vedeme zejména ke vztahu k umění.

Pokud se koncert vydaří, můžeme si z něj odnést do dalších dnů (a výjimečně i do dalších let) dotek krásy, která nám pomáhá překonat těžkosti, které život přináší.

Mladá Boleslav už asi nikdy nebude jedním z předních českých hudebních center, ale může si podržet pověst města, kam se interpreti rádi vracejí, protože je tam čeká vnímavé publikum. Poděkování patří všem, kteří KPH podporují jako pořadatelé či posluchači.

Na závěr mi dovolte citovat zakladatele, pana ředitele Feřta:

Hudba je řeč – zvláštní řeč – účinnější, poněvadž nám podává myšlenky i city docela bezprostředně, ne opisem.... V tom je právě ohromná, jedinečná síla hudby.

Těšíme se na shledanou na dalším koncertě 😊

Eva Pinkasová